ZNEUŽITÍ PRÁVA

kategorie

3 dokumenty

9 Afs 56/2015-117
NSS | 21.10.2015
rozsudek
CELÝ DOKUMENT

Zákaz zneužití práva v souvislosti s daňovou optimalizací

I. Nelze zpochybnit možnost využívání tzv. daňového štítu souvisejícího s dluhovým financováním společnosti pomocí cizích zdrojů, nicméně taková daňová optimalizace musí mít jasně vysledovatelný ekonomický smysl. Mnohamilionové náklady a zadlužení prosperující společnosti lze jen těžko zdůvodnit úmyslem vytvořit jasnou řídící strukturu sestávající z představenstva a dozorčí rady či sladěním korporátní struktury s určitým právem.

II. Smyslem § 24 zákona o daních z příjmů je nepochybně daňově zohlednit jen takové náklady, bez jejichž vynaložení by daňový poplatník vůbec nezískal či ani neměl možnost získat, případně udržet si zdanitelné příjmy. Pokud je zřejmé, že je náklad vynaložen v rozporu s uvedeným účelem, nemůže být tento smysl naplněn.

 

3 Afs 136/2014-34
NSS | 20.05.2015
rozsudek
CELÝ DOKUMENT

Zneužití práva v daňovém řízení. Zneužití práva ze strany daňového subjektu při odpočtu DPH

Ke zneužití práva dochází v případě splnění dvou kumulativních podmínek. První podmínkou je, že ze všech objektivních okolností případu musí vyplývat, že hlavním účelem dotčených plnění je získání daňového zvýhodnění. Druhá nezbytná podmínka zneužití práva spočívá v tom, že získání daňového zvýhodnění by přes naplnění formálních požadavků platných právních předpisů bylo v rozporu s cílem sledovaným těmito ustanoveními. Jedině za splnění obou těchto podmínek může být naplněn požadavek, aby byla objektivní analýza zákazu zneužití práva v rovnováze se zásadami právní jistoty a ochranou legitimního očekávání.

 

5 Afs 48/2013-272
NSS | 30.05.2014
rozsudek
CELÝ DOKUMENT

Veřejné zakázky: intraunijní záměna zadavatelů; aktivní legitimace k podání návrhu na zahájení přezkumného správního řízení; zásada kontradiktornosti; ochrana obchodního tajemství

I. Navrhovatelem podle § 114 ZVZ se může stát každá osoba (kterýkoli dodavatel), která: 1) měla nebo má zájem na získání veřejné zakázky, a 2) v důsledku tvrzeného protiprávního jednání zadavatele jí hrozí nebo vznikla újma na jejích právech.

II. Pojem cena podstatně nižší než je obvyklá tržní cena představuje neurčitý právní pojem. Úkolem ÚOHS je určit, co se tímto pojmem rozumí, tj. v konkrétním případě posoudit, jak velký rozdíl mezi cenou nabídnutou vybraným uchazečem a obvyklou cenou stejného nebo srovnatelného produktu na relevantním trhu (zjednodušeně řečeno "referenční cenou") lze pro závěr o existenci (nabídkové) ceny podstatně nižší než je obvyklá tržní cena ještě akceptovat.

III. Průzkumem trhu mají být zjištěny informace o výrobcích či službách, které jsou v daném místě a čase s to uspokojit poptávku zadavatele. Součástí průzkumu trhu, či na něj navazující úvahy však musí být i zhodnocení, které z nalezených produktů lze považovat za referenční (přičemž není ani vyloučeno, aby se tímto referenčním produktem stal produkt původně ne plně vyhovující, bude-li v jeho konstrukci možné provést jednoduché a z hlediska ceny snadno vyčíslitelné úpravy nebo změny).

IV. ÚOHS je v řízení vedeném dle ZVZ oprávněn omezit účastníkovi řízení nahlížení do správního spisu z důvodu ochrany obchodního tajemství jiného subjektu; právním podkladem takového postupu je ustanovení § 122 odst. 2 ZVZ.